Myslím, že je zbytečné v těchto dnech mluvit o vlastním pokoji jako o dětském. Pubertální bratr je momentálně na táboře (tedy aspoň do této soboty), takže jsme v pokojíčku s pubertální Berčou ještě na pár dní samy. Takže náš pokoj je v posledních třech týdnech vyloženě dívčí. Ovšem na začátku třetího týdne se už projevil chybějící mužský element tak, že jsme se my dvě porvaly...
To bylo tak, já byla v pondělí s mamkou v práci a pak jsem se odpoledne ještě měla stavit na úřadě pro občanku. Ovšem nakonec jsem svůj odpolední program přeložila na dnešek s tím, že "chudinku" Berču už mám jen na pár dní, a tak jsem spěchala domů, aby se ona proběhla a já si ji ještě trošku užila. No a přirozeně šlo především o to, aby se proběhla, neboť nevěřím, že jí velký bratr příští týden bude pouštět nějak častěji na svobodu.
Berča proběhla pokojem, chodbou, obývákem, balkonem, ale pak zase skončila v mém pokoji, kde jsem si přerovnávala věc
. Všechny jsem je měla poházené po posteli a Berča zrovna v tu dobu zatoužila nejvíc zrovna po lezení v mé posteli. A to z dobrého důvodu - tam bylo takových věcí na rozkousání! Takže jsem ji ze své postele každou chvilku vyháněla, ale pak jsem jsem ji zase hladila a mazlila, aby se nezlobila, že tam holt nemůže.
Jednou jsem ji však vyzvedla z postele, kam znovu bez povolení skočila a vzala jsem ji do náruče. Uklidňovala jsem ji, hladila jsem ji... Berča však něco nesouhlasně kvikla a zahryzla se mi do prsu! V tu chvilku jsem ji nemilosrdně odhodila (až se možná trošku nešikovně uhodila o klec, ale to jí nevadilo) a pak vrátila zpět do klece a pořádně za ní zabouchla. Z rány se mi začala řinout krev, a tudíž mi rázem s Berčou došla trpělivost.
Ještě dneska ráno ji museli krmit moji rodiče, neboť já jsem byla pevně rozhodnutá, že po tom kousanci do prsu (který už musel být minimálně třetí) ji nechám chcípnout hladem nebo že ji nechám rodince k svačině. Oni jí však k jídlu nechtěli, a tak Berča ještě žije.
Mamka se za ní ještě k tomu od včerejška u mě přimlouvá, že je prý hloupá, že z toho nemá rozum a že za to nemůže, že je tak pitomá. Podle mě je ta malá kravka jen sobecká, sadistická mrcha, co se nechá krmit, hladit - furt nás lidi nějak využívá a za odměnu nám ještě ublíží. No ale kvůli matce to s ní ještě budu muset vydržet.
Dneska, až se vrátím z úřadu, ji budu muset vykoupat, neboť po tom víkendovém průjmu strašně smrdí a brácha by ji smradlavou hlídat asi nechtěl. Koupala jsem ji naposled v prvním měsíci jejího života u nás. Od tý doby docela dost vyrostla a zlepšila své vyskakovací, drapací a kousací schopnosti, takže to bude fakt sranda... a přirozeně tahle práce musí zbýt opět na mě, i když už tu holku ani nemám ráda...
Takže ještě pár bitev svedem, než odjedu k vodě, neboť v pátek jí budu muset nechat ostříhat drápky a dovézt autem k bratrovi. Už teď se směju.